Imunita a tak dále
Pojmy imunita a imunitní systém slýcháme celkem běžně. Co konkrétního si pod nimi máme představit?
- Zveřejněno v Celostní medicína
Pojmy imunita a imunitní systém slýcháme celkem běžně. Co konkrétního si pod nimi máme představit?
Lidé odpradávna toužili po nekonečném životě. Podle současných názorů to samozřejmě není možné. Ale trochu si život prodloužit určitě možné je. Jak na to a co k tomu aktuálně říká současná věda?
Vědci zjistili, že výrazně urychlit stárnutí dokážou některé nízkokalorické potraviny. Obvinili široce používané přísady do potravin – kyselinu fosforečnou a její soli. Myslí si, že stejně, jako krátí život hlodavcům, činí totéž i nám. Kyselinu fosforečnou obsahuje mimo jiné i světově rozšířený nápoj Coca-Cola.
Chipsy a limonády jsou balastem zkracujícím život. Taková prohlášení slýcháme často. Vždy se u toho zatím argumentovalo přebytkem kalorií, který dává srdci zabrat. Ve zprávě publikované Federací amerických společností experimentální biologie (FASEB) jde nyní o něco zcela jiného. Vedoucí výzkumného týmu Mohamed Shawkat Razzaque z Harvard School of Dental Medicine označil za škodlivinu něco, bez čeho se potravinářský průmysl již neobejde. Tím, co poškozuje srdce, jsou i nekvalitní ztužené tuky, které se používají pro výrobu různých levných čokoládových polev. Objevují se i jako náplně v různých sušenkách a proteinových tyčinkách. Obsahují tzv. „trans kyseliny", a tak u některých pochutin můžeme zkonzumovat maximálně jednu denně, abychom dostáli normám a nepoškozovali si takovými pamlsky svá srdce. Kromě toho i rafinovaný cukr zvyšuje v těle hladinu škodlivého cholesterolu, což také srdci neprospívá. Pro posílení srdce a cév je dobrá kombinace doplňků stravy Venisfér a Vista clear, které obsahují rostliny prospěšné pro srdeční činnost a cévnímu zdraví. Závorník lékařský, jmelí bílé, kurkuma a další rostliny přispívají organismu k udržování normálního krevního tlaku, mají prospěšné účinky na srdeční a cévní činnost.
Co nového o dlouhověkosti?
Japonští vědci nedávno objevili gen, který se u myší projevuje typickými lidskými příznaky stárnutí. Protein, jehož syntézu má tento gen na starosti, souvisí s citlivostí buněk na inzulin. Při pokusech na zvířatech se ukázalo, že zvýšení hladiny proteinu vede k prodloužení života o celou jednu třetinu. Myši, které mají tento gen poškozený mutací, se jeví zpočátku normální a zdravé, ale jen do věku 3–4 týdnů. Poté se u nich začnou objevovat znaky stáří – atrofuje jim kůže, řídnou kosti, vytrácí se pružnost cév a začíná se projevovat rozedma plic. Umírají předčasně ve věku okolo dvou měsíců.
Když vědci zjistili, co tento poškozený gen, a tím i nízká produkce dotyčné bílkoviny dokáže, snažili se přijít na to, co se stane, když si organismus začne sám produkovat více tohoto proteinu. Vytvořili mutantní kmen myší, který si dokázal proteinu tvořit více, než kolik ho mají normální jedinci. Ukázalo se, že tito myší mutanti žili o 19–31 % průměrného normálního „myšího času" déle.
Protein zpomalující stárnutí
Vědci tvrdí, že pomocí konkrétního proteinu umí u mušek zabránit patologickým změnám spojeným s předčasným stárnutím. Jeho obdobu máme v buňkách i my, lidé. Protein sestrin chrání buňky při stresových situacích a zabraňuje předčasnému stárnutí organismu. Badatelé se o sestrin zajímají nejen z důvodu dlouhověkosti blanokřídlého hmyzu, ale také proto, že při jeho nedostatku v buňkách začne tělo akumulovat triglyceridy, dochází k srdečním arytmiím a svaly degenerují. To vše postihne i mladé mušky. Jde tu tedy o překvapivou podobnost s lidskými projevy předčasného stárnutí a s ději, které postihují osoby s nadváhou.
To vedlo vědce z Kalifornské univerzity a z Burnham Institute in La Jolla k dalšímu pokusu. Muškám se sklonem k předčasnému stárnutí začali do žrádla přidávat syntetickou látku s účinkem sestrinu. Doufali, že jim tím zpozdí nástup jejich smutného údělu. Podařilo se. Synteticky ošetřené mušky žily déle.
Tolik pro zajímavost. Z produktů Diochi je pro dlouhověkost vhodné užívat například doplňky stravy Levamin, Gerocel kapsle a Viraimun, který obsahuje výtažky z hub, jež se v Číně už od nepaměti používají k prodloužení lidského života. Výtažky pomáhají organismu posilovat imunitní systém, což je pro stárnoucího člověka nesmírně důležité. Všechny tyto přírodní produkty obsahují byliny pomáhající zpomalovat procesy stárnutí.
Za prvé si uvědomte, že chemické léky (tzv. antipyretika), které srážejí zvýšenou teplotu, vám uzdravení nijak nepřiblíží, ba naopak, mohou pouze zkomplikovat a prodloužit průběh nemoci. Horečka je totiž jedním z přirozených prostředků naší imunity. Při zvýšené tělesné teplotě probíhají imunitní děje rychleji a efektivněji. Navíc tak oblíbený paracetamol (zvaný též pseudoefedrin) je jedovatý a zatěžuje detoxikační orgány (játra, ledviny) a může poškodit bílé krvinky. Nadto se ukládá do mezibuněčné matrix a tak postupně ztěžuje energetickou komunikaci našich buněk, a tím významně narušuje efektivitu imunity. Jeho použití je naprosto nevhodné! Jde o léky jako Paralen, Panadol, Modafen atd. Další velmi oblíbený lék používaný běžně při teplotě i u kojenců (!!) je ibuprofen (Nurofen, Brufen...). Tato chemikálie je ještě toxičtější. Podle mého názoru nemají tyto jedy žádné opodstatnění v léčbě horečnatých stavů. Podlehli jsme (pacienti i lékaři) masivní reklamní kampani farmaceutického průmyslu. Pokud chceme vysokou horečku (např. u kardiaků nebo malých dětí) snížit, použijme přirozený postup – tedy ochlazení. Ať již studené zábaly, nebo vlažnou koupel. Uvedu tři homeopatické léky, které velmi účinně a zároveň bez poškození organismu sníží teplotu. Homeopatika působí svou informací právě na imunitní systém, který pak začne pracovat účinněji a inteligentněji. Základním homeopatikem pro začátek infekčních nemocí je Aconitum. Osvědčila se mi síla léku 30, je možno použít i 15. Tento lék působí pouze první den, pak už méně. Dokáže při včasném použití přimět organismus k uzdravení ještě týž den! Musí se brát opakovaně, třeba po půl hodině. Stačí cucat tři kuličky (to platí u všech homeopatik). Další homeopatikum, které působí antipyreticky, je Belladona. Zde používám sílu 9 nebo 15. Hodí se pro pokročilejší zánět s pocením, neklidem, bušením srdce a žízní. Tím třetím je Ferrum phosphoricum (opět 9 či 15), jež pomáhá při horečkách, kdy je pacient klidný, třeba si čte noviny, nemá moc žízeň a nepotí se. Samo sebou, podle dalších příznaků (kašel, rýma, různé bolesti...) je možné přidat další homeopatické léky. Uvádím několik nejběžnějších. Gelsemium pomáhá, je-li pacient otupělý, má bolesti hlavy, a zejména očí. Eupatorium působí u celkové rozlámanosti s bolestmi svalů a očí. Nux vomica dávám při špatné náladě až vzteku a žaludečních potížích při chřipce. Baptisii zase u zvláštních pocitů, jako by tělo bylo rozděleno na kusy. V popředí bývají nepříjemné psychické vjemy. Bryonia se používá při extrémní suchosti sliznic s ostrými bolestmi a značnou neochotou k pohybu. Lůžko se zdá nesnesitelně tvrdé a nutí pacienta ležet nehnutě. Rhus toxicodendron léčí tzv. kloubní formy chřipek. Maximum potíží spočívá v bolestech velkých kloubů. Zde je paradoxní příznak potřeby neustálého pohybu a nemocný je neklidný – opak Bryonie. Existují i homeopatické směsi osvědčené v léčbě akutních chřipkových infekcí, např. Paragripe (Boiron) nebo Guna React (Guna)... Další zajímavou a moderní kapitolou je použití vlastní sliny, eventuálně hlenu, k přípravě tzv. autopatického léku. Popíšu stručný návod. Tato metoda je vysoce účinná u všech akutních infekcí, především u dětí. Nemocný plivne do malé čisté skleničky (dokonce je možné v nouzi použít i víčko od PET láhve). Pak ji naplní čistou vodou, vylije, opět naplní, vylije atd., 12x za sebou. Pak se obsah vylije jen částečně a zbytek – stačí pár kapek – slouží jako informační lék. Potřísní se jím čelo (třetí oko) a zbytek se rozpustí v ústech. Ideální je, když autopatii provádí sám nemocný, bez přítomnosti jiných lidí, jejichž dech nebo energetické pole může zkreslit konečnou informaci. U malých dětí autopatii provádí matka nebo jiný člen rodiny, u kojenců a malých batolat je možné slinu nasát z úst či nosu kapátkem. Aplikovat je pak vhodné na pupíček. Provádíme alespoň 3x denně a vždy zvýšíme počet nalití/ vylití (potenci) o 2 nebo 3. Provádíme podle potřeby 1–3 dny. Většinou dojde k úzdravě ve velmi krátkém čase. Je možné souběžně užít i vhodný homeopatický či bylinný lék. Důležitá je samozřejmě prevence. Tedy nečekat, až tělo podlehne infekci, ale udržovat imunitní systém moderně řečeno ready. Zde bych vyzdvihl dva homeopatické přípravky, které jsou velmi účinné, Oscillococcinum (Boiron) a Citomix (Guna). Oba silně stimulují protiinfekční imunitu a lze je užívat 1x denně 3–5 kuliček až 1x týdně, podle situace. Také v samotné léčbě je velmi vhodné je použít – 3x denně. Není nutné užívat oba přípravky, stačí jeden z nich. Kombinace však je možná. Dodávám, že zdravá životospráva a dobrá mysl jsou základem zdravé obranyschopnosti... ale to by bylo na jiný článek. Estonská jasnovidná, probuzená lékařka Luule Viilma píše, že pokud se otec s matkou milují čistou láskou, jejich děti jsou zdravé. Nemají důvod k nemoci... A strach z onemocnění (který šíří farmaceuticko- zdravotnický systém) chorobu přímo přitahuje. Až tam jsou kořeny našich chorob. Pomocí homeopatických, správně zvolených informací se můžeme uzdravit ve velmi krátké době a naše imunita je nemocí posílena! Nikoliv narušena, jak je tomu u chemických přípravků. Zde nemohu nezmínit mnohdy zbytečné předepisování antibiotik. Bohužel, i sami pacienti často na lékaře v tomto smyslu tlačí. Tyto syntetické látky mají sloužit pro záchranu života, nikoliv pro běžné infekční nemoci. Antibiotika výrazně narušují celistvost organismu a snižují obranyschopnost. Na rozdíl od homeopatik a jiných přírodních léků postrádají inteligenci. Nadělají v těle více škody než užitku. Velmi často mám v ordinaci děti, které po opakovaně podávaných antibiotikách již ztratily přirozenou imunitu a jsou stále nemocné. Pak jim vytrhnou krční mandle a angíny sice pominou, ale infekce postoupí hlouběji do průdušek a kolotoč antibiotik se opakuje. Pokud se dítě nezačne skutečně léčit, nečeká ho nic dobrého... Mimo oblast homeopatie se mi při zvládání infekčních nemocí osvědčují Vironal kapky (Energy), Baktevir (Diochi),
Stín brokátového závoje (tradiční čínská medicína) – což jsou směsi bylin s antibiotickým účinkem. Vhodné je použití i dalších bylinných směsí pro odvedení studeného větru z napadeného organismu. Na záněty v krku včetně hnisavých angín je možné dát dubové kapky ke kloktání. Svůj význam má také zábal krku s tučným tvarohem či tofu nebo s podušenou cibulí. Z indického lékařství používám zázvor (kořen nakrájet a zalít vřící vodou, pak pít). U silného zahlenění se zimomřivostí a bledostí je vhodné pít odvar z pepře a feferonek. U všech těchto stavů je nutné dopřát tělu klid! A dbát na přísun vody, a to teplé! Přeji vám pevné zdraví!
MUDr. Tomáš Lebenhart
(vyšlo ve Sféře 10/2012)
Zápach z úst jako sociální bariéra
Nepříjemně zapáchající dech, vycházející z našich úst, odrazuje lidi v naší blízkosti. Pokud se nechcete nechat vyřadit ze společnosti, zjistěte příčinu nevábného odéru a co nejrychleji jej nahraďte dechem svěžím.
Nejčastější příčinou zápachu z úst jsou záněty dásní, které častokrát bývají následkem nedostatečné ústní hygieny. Příčinou je plak – mikroorganismy usazené v ústní dutině, jež obsahují bakterie, které vyvolají zánět. Dáseň často zduří a krvácí a mnohdy vede až ke vzniku paradontózy.
Čištění zubů nestačí
Pravidelné čištění zubů je samozřejmostí, ale častokrát pro odstranění nepříjemného dechu nestačí, obzvlášť pokud se již objevily první příznaky paradontózy.
Bioinformační posilující doplněk stravy Sagradin obsahuje vysoké procento čistého latexu ze stromu Croton lechleri, který se vyskytuje v Jižní Americe a je po staletí využíván místními indiány jako univerzální pomocník při řadě potíží. Sagradin má silný stahující účinek. Při vnitřním užití má další mnohé účinky a podporuje přirozenou obranyschopnost organismu.
Žaludek není popelnice
Další velmi častou příčinou nepříjemného dechu je nesprávné složení jídelníčku. Přejídání se, špatná kombinace stravy, přílišná konzumace kávy a alkoholu taktéž způsobuje množení mikroorganismů v ústní dutině a vede k nepříjemnému dechu.
Astofresh tablety – vaše první pomoc
Kromě změny jídelníčku a stravovacích návyků, která bohužel v dnešní uspěchané době bývá pro mnoho lidí velkou překážkou, je takzvanou první pomocí při problémech se zažíváním a nepříjemným dechem posilující a osvěžující doplněk stravy Astofresh tablety.
Čistě přírodní bylinný produkt se rychle vstřebává a navrací tělu svěžest a vitalitu. Kromě toho, že skvěle nahrazuje použití ústní vody, je koncipován tak, aby podle tradiční čínské medicíny harmonizoval především meridián žaludku, sleziny se slinivkou a plic. Díky tomu si tělo samo přirozenou cestou upravuje problémy, které se pojí k disharmonii v těchto meridiánech a následujících oblastech. Astofresh tablety jsou skvělým přípravkem pro celkovou detoxikaci organismu, podporují přirozenou vlastní obranyschopnost organismu. Vždy si najděte příležitost vzít si jednu tabletu a osvěžit si dech.
Vista clear – dokonalý harmonizátor
Dalším důležitým krokem je vnitřní očista, ve které účinně napomáhají kapsle Vista clear. Výtažky z rostlin a éterické oleje v tomto doplňku stravy obsažené navrací tělu svěžest a vitalitu.
autor: Vladimír Ďurina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 08/2011
Alergie
Pokud se cizorodá látka – antigen – dostane do organismu, začne se vytvářet imunitní odpověď. Ta závisí na charakteru antigenu.
První reakcí může být obranná (na většinu mikroorganismů), jindy může organismus vyvinout reakci alergickou (antigen = alergen) a v neposlední řadě autoimunitní (na vlastní antigeny reaguje organismus jako na cizí). Podstatou všech těchto reakcí je vznik zánětu (reakce na infekci, ale i alergický a autoimunitní zánět). Alergie a autoimunita patří k nepřiměřeným reakcím imunitního systému. Ty můžeme rozdělit na čtyři skupiny. Podstatou těchto reakcí je již výše zmiňovaný zánět.
1. Reakce časného typu (anafylaktická)
– způsobená protilátkami IgE – vznik alergických chorob.
2. Cytotoxická reakce – protilátkami IgG a IgM – jsou namířené proti antigenům vlastních buněk
– vznik autoimunitních chorob.
3. Imunokomplexový typ – reakce vzniká působením imunokomplexů složených z antigenu a protilátky, tyto imunokomplexy se usazují v různých tkáních a orgánech a vyvolávají zde místní zánětlivou reakci, čímž postupně dochází k poškození tkání – vznik imunokomplexových alergických i autoimunitních chorob
4. Opožděný typ – vzniká působením imunitních buněk – Th1 lymfocytů, makrofágů, někdy i cytokinů – vznik autoimunitních i alergických chorob.
5. Reakce proti buněčným receptorům – vznik autoimunitních chorob.
Zánět
Zánět je nejstarší obranný mechanismus, je to odpověď organismu na poškození buněk a tkání škodlivinou neboli noxou.
Noxy
– mechanické faktory – odřeniny, řezné rány, otlaky
fyzikální faktory – popálení, opaření
chemické faktory – poleptání kyselinami, louhy
nutriční – nedostatek živin (bílkovin, vitaminů), kyslíku
biologické – viry, plísně, bakterie.
Cílem zánětlivé reakce je zhojení poškozené tkáně, likvidace škodliviny, ohraničení reakce.
Zánět může mít podobu lokální reakce, nebo celkové (v celém organismu).
Lokální reakce se vyznačuje pěti znaky zánětu:
- rubor – zarudnutí
- tumor – otok, zduření postiženého místa
- calor – zvýšená teplota místa oproti okolí
- dolor – bolestivost
- functio laesa – poškození funkce
Celková reakce se projeví celkovými příznaky, jako je horečka.
Zánět může být obranný – vede k odstranění vyvolávajícího činitele bez poškození tkáně (akutní zánět), anebo poškozující, u něhož vyvolávajícího činitele nemůžeme odstranit, protože se stále obnovuje. Tím dochází ke stálému poškozování tkání (chronický zánět, alergický, autoimunitní).
V akutní fázi zánětu se uplatňují zejména neutrofilní leukocyty, při chronickém zánětu jde především o makrofágy a T lymfocyty. Z výše uvedených buněk se začnou uvolňovat mediátory zánětu (cytokiny, prostaglandiny, chemokiny), které pak způsobují zvýšenou propustnost kapilár, hromadění tekutin v místě zánětu, vznik otoku, zarudnutí, bolestivosti apod. V podstatě akutní zánětlivá reakce je pro organismus prospěšná, imunitní systém se díky ní cvičí, organismus je tím posílen. Jiné typy zánětu ovšem moc žádoucí nejsou, protože jsou pro organismus naopak poškozující. Naše západní medicína se snaží všechny typy zánětu utlumit protizánětlivými preparáty, zejména u autoimunitních chorob. Ale sami známe stav, kdy tlumíme i akutní zánět celkový (horečku jako reakci na cizorodou škodlivinu) s cílem ulevit si od nepříjemných příznaků, které jej provází.
Alergické reakce
Zde jde o imunitní odpověď organismu na neškodné antigeny = alergeny. Tyto reakce nejsou normální, jsou hypersenzitivní, přecitlivělé. U zdravých jedinců k nim nedochází. Na podkladě alergických reakcí dochází ke vzniku alergických chorob (senná rýma, astma, kopřivka atd.). Podkladem alergických chorob je alergický zánět se všemi jejich projevy (u alergického zánětu spojivek například vidíme otok, zarudnutí, hypersekreci – slzení, pálení a zhoršení funkce – hůř se nám budou otvírat a zavírat víčka). Alergický zánět může být akutní, jednorázový (například po požití určité potraviny, která vyvolá alergii a nikdy více se s ní nesetkáme), ale většina zánětů je chronických, takže postupně dochází k poškozování tkání daného orgánu (například nosní sliznice změněná alergickým zánětem je zbytnělá, oteklá, někdy se na ní tvoří polypy, má bledou barvu).
Alergie je z pohledu klasické medicíny prakticky zbytečná reakce imunitního systému. Z pohledu celostní medicíny nám ale říká: něco v našem těle není v pořádku. Kdyby bylo, organismus by nikdy neprodukoval alergické reakce.
Alergie
Alergie je výsledek alergické reakce vyvolané alergenem. Dochází k protilátkové odpovědi v třídě IgE (normální antigen – např. bakterie – vyvolává tvorbu protilátek typu IgG, IgM). Protilátka IgE se naváže na Fc receptory žírných buněk a bazofilů, někdy eozinofilů. Na těchto receptorech pak čekají na další kontakt s alergenem, aby díky tomu došlo k uvolnění histaminu a dalších působků z nitra buněk. Alergie časného typu má dva stupně reakce:
1. fáze senzibilizace – dochází k tvorbě IgE při prvním kontaktu s alergenem, jde tu o vazbu na receptory
2. fáze aktivace – dochází k uvolňování mediátorů po druhém a dalším setkání s týmž alergenem. Druhý stupeň je velmi rychlý = anafylaktický typ (astma, kopřivka, senná rýma, potravinová alergie)
Opožděná přecitlivělost je typ alergických reakcí způsobený T lymfocyty a makrofágy, nikoli IgE. Odpověď trvá několik hodin až dnů (ekzém). Imunokomplexová přecitlivělost je způsobena protilátkami IgG a IgM – ty ve formě imunokomplexů s antigenem způsobují například v plicích alergickou alveolitidu.
Při časné reakci se uvolňují histamin, enzymy, cytokiny, proteoglukany, při opožděné reakci se některé mediátory teprve syntetizují (některé prostaglandiny, leukotrieny, faktor aktivující trombocyty). Význam tohoto dělení spočívá v tom, že po první alergické reakci (časného typu), např. astmatickém záchvatu, se po jeho zaléčení může objevit další, který je způsoben právě mediátory opožděné reakce aktivace.
Hlavní mediátor alergických reakcí – histamin (a další mediátory – serotonin, bradykinin, prostaglandiny, leukotrieny) vede ke stahům hladké svaloviny (například průdušinek), rozšiřuje malé kapiláry, zvyšuje jejich propustnost, zvyšuje hypersekreci hlenu, zhoršuje nosní průchodnost, vyvolává alergické bolesti hlavy, vede k otokům.
Anafylaxe je prudká reakce při opakovaném kontaktu s alergenem (může vyústit až v anafylaktický šok).
Atopie je geneticky podmíněná přecitlivělost. Atopie zhoršuje průběh alergických reakcí.
Fakta
Alergií dnes trpí každý čtvrtý člověk. Alergie je civilizační nemoc. Alergické choroby mohou jít ruku v ruce s chorobami autoimunitními.
Příčiny alergie:
- imunopatologické – spočívají v reaktivitě imunitního systému
- environmentální – spočívají v životním prostředí - genetické
- neuroendokrinní (účast neuropeptidů a neurotransmiterů – působků nervového systému, z čehož vyplývá, že příčinou alergických reakcí nemusí být přítomný alergen, ale roli hraje i stres – např. astmatický záchvat lze vyvolat stresem).
Zastavme se u environmentálních příčin. Alergeny pocházejí ze vzduchu, potravy, bytového, pracovního prostředí, může jít o kosmetické, prací přípravky, léčiva, barviva, chemické čisticí prostředky, insekticidy, pesticidy, otěr pneumatik, zplodiny automobilového průmyslu atd. Existují i zkřížené reakce na alergeny. Opakovaně při EAV diagnostice vychází vztah mezi pylovými a potravinovými alergiemi. To znamená, že pokud je člověk alergický na jakékoli pyly, pak má i skrytou potravinovou alergii, o které ani nemusí vědět.
Druhy alergenů:
- vzdušné alergeny – pyly, prachové částice, chemické látky – zplodiny průmyslu, výfukové plyny, spreje, vůně – zejména uměle vyrobené
- bytové prostředí – kobercová vlákna, impregnace, formaldehyd z nábytku a jiné chemické látky, které se uvolňují z potahových látek, závěsů, koberců, nábytku, laminátových podlah, plastů (např. lepidla), plísně
- živočišná říše – srst koček, psů, roztoči, vosy, včely apod.
- léky – antibiotika, analgetika, hormony, očkovací látky a další léky
- potravinové alergeny – mléko, lepek, sója, kukuřice, vejce, ovoce, zelenina, koření, kakao, některá potravinová aditiva („éčka“), ořechy, luštěniny
- chemický průmysl – dezinfekční přípravky, insekticidy, pesticidy, výfukové plyny, spreje, hnojiva, prací prostředky – prací prášky, máchadla, barvy na vlasy, kosmetika, nátěrové hmoty, lepidla, exhaláty chemických závodů, chlor ve vodě, bazénová chemie
- kosmetický průmysl – krémy, dekorativní kosmetika, parfémy, tekutá mýdla, zubní pasty
- ostatní – bižuterie (kovy – zinek, nikl, hliník, stříbro), pracovní alergeny a jiné.
V dnešní době se alergenem může stát prakticky jakákoli látka. Velkým problémem pro vznik alergií je to, co jíme a pijeme. „Éčka“ obsažená v potravinách sice prodlužují trvanlivost, zlepšují optické vlastnosti potravin, ale tyto potraviny se velice vzdalují přirozeným přírodním produktům. Za aditivy se ukrývají barviva, sladidla, konzervanty. Například hranolky, které kupujeme jako zmražené, se nejprve koupou v louhu sodném, který rozloží slupky, pak se převaří ve vodě se siřičitany nebo fosforečnany, aby si zachovaly žlutou barvu, aby nehnědly. Proč takové potraviny konzumujeme? Určitě by nás nenapadlo konzumovat tyto chemické látky samotné. Tak proč je jíme spolu s potravinami? Zvykli jsme si v naší uspěchané době nakupovat polotovary, ale už si neuvědomujeme, jakého trojského koně si pouštíme do svého organismu. Zvykli jsme si na to, že „devět z deseti zubních lékařů doporučuje žvýkačky bez cukru“, ale zavíráme oči před tím, že místo cukru konzumujeme chemikálii, která má prokázané kancerogenní (rakovinotvorné) účinky. Z kancerogenních účinků jsou obviňovány i dusičnany a dusitany, běžné přísady v uzenářských výrobcích i v rychlené zelenině.
Když si sáhneme do svědomí, když si uvědomíme, co denně konzumujeme, včetně pečiva, které obsahuje mnoho kypřicích a protispékavých látek a látek podporujících jeho trvanlivost, najdeme alespoň jednu potravinu, která je přírodní, čistá, bez přítomnosti chemikálií? Podle mého názoru veškeré civilizační choroby včetně alergií jsou krutou daní za naše pohodlí, za náš uspěchaný život. Spousta pacientů se mě ptá, proč právě já, proč mám alergii, proč trpím autoimunitním onemocněním, proč mám nádor?
Zkuste si odpovědět sami. Myslím, že to není složité. Jde jen o to, připustit si, že je to tak. Veškerá „chemie“ narušuje přírodní zákony v našem okolí, ale i v našem organismu. Mnozí z vás namítnou, že prakticky všichni se takto stravujeme. Nebo když vidíme určitou potravinu v reklamě v televizi, napadne nás, že jde asi o kvalitní produkt, jinak by jej tam přece nedávali; nebo přece tyhle léky musím brát, když mi je doktor napsal… Zkusme použít zdravý rozum, zkusme hledat to nejmenší zlo mezi všemi. Proč pít barevné limonády, když mohu pít vodu? Proč brát chemické léky, když máme i jiné možnosti? Proč jíst různé pochutiny včetně chipsů, když mohu žít bez nich?
Naše zdraví máme plně ve svých rukou. A to si musíme uvědomit. Ano, něco je dáno geneticky, ale pokud to vím (například že alergie má i dědičnou složku), o to víc musím přehodnotit a změnit svůj život, když nechci onemocnět. Budu-li opakovaně požívat mléko, i když vím, že mám po něm průjmy, pak si vědomě ničím střeva a důsledky se pochopitelně dostaví. Ne hned, ale s odstupem několika let. V současné době se civilizační choroby začínají vyskytovat čím dál dřív (v časnějším věku života). Každý máme nějakou tu svoji nemoc. Rozhlédněte se ve svém okolí, kolik lidí byste mohli označit za zcela zdravé? Já jich v mém věku ve svém okolí moc nemám. Jeden má chronický kašel, další alergii, jiný vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, další trpí obezitou, chronickými bolestmi hlavy, jiný špatně vidí a má zvýšený nitrooční tlak. O dalšího se čas od času pokouší srdeční arytmie, někdo již trpí nádorovým onemocněním. Zkuste najít zdravého. A pak je tu ještě jedna věc: pokud již mám nějakou nemoc, jak se k ní stavím?! Budu-li mít chronické bolesti hlavy, je otázka, zda půjdu cestou alopatických léků, tedy pravidelného užívání analgetik, anebo cestou detoxikace jater, ledvin a vůbec celkové detoxikace organismu, po níž bolesti hlavy mohou vymizet. Co je lepší? Co je rychlejší? Co je náročnější (časově i finančně)? Co je pohodlnější?
autor: MUDr. Lenka Hodková
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 03/2011, pokračování ve vydání 04/2011
Nadváha
Je to pár měsíců, co sezonně ve společenských časopisech proběhly všechny možné tipy, jak zaručeně zhubnout do letního oblečení. Přes Vánoce je naopak povoleno přibrat, a tak to jde rok za rokem stále dokola. Výsledkem bývá většinou pozvolný příbytek na váze. Může brát proto takové rady někdo ještě vážně? „Nedůležité“ hubnutí totiž neexistuje. Zahrávat si s vlastním tělem je nesmysl. Vůbec nejde o to, půl roku shazovat kilogramy a pak se vrátit ke starým návykům. To buďte raději tlustí! Proces hubnutí je život sám. Když se k tomuto kroku rozhodnete, musíte nenávratně změnit životní styl a ten pak již neustále dodržovat.
Hubnutí vyžaduje disciplínu, vytrvalost, nekompromisní zvládání chutí na oblíbené pochoutky, a hlavně se při tom všem moc nelitovat. Musíte mít chuť na opravdovou změnu. Věta: „Chci zhubnout!“ by neměla být pouze frází, kterou vypustíte z úst, když si v obchodě s oblečením zkoušíte v kabince o pár čísel menší kalhoty. Hubnutí zkrátka musíte myslet stoprocentně vážně.
Jakou máte motivaci?
Když se tedy se vší vážností rozhodnete k tomuto kroku, nejprve se na sebe podívejte milujícíma očima, které vás nebudou kritizovat, ale naopak vám budou chtít pomoci.
Dobrou prvotní motivací pro hubnutí je stanovení si cíle. Mladé dívky si například mohou přát postavu jako modelky. Lidé ve středním věku si třeba přejí vypadat dobře v plavkách na pláži, být přitažliví a mít možnost si koupit oblečení, které se jim líbí, a ne jen to, do kterého se nasoukají. Senioři často hubnou ze zdravotních důvodů. Vnitřní orgány obalené tukem nefungují optimálně. Při nadváze bývají voda a odpadní látky uloženy v tuku. Tkáň bývá křehká a náchylná k modřinám a úrazům, které se pak mnohem hůře hojí. Nadváha je zátěží také pro práci srdce. Při spaní se spotřebuje větší množství kyslíku. Více je namáhán hrudník. Zkrátka, nadměrná a svým způsobem zbytečná práce organismu je daní za to, že člověk miluje jídlo a v hojném množství si jej dopřává.
O kráse se v tomto článku zmiňovat nebudeme. Každý má svůj osobní názor na to, co znamená krása. Někdy je silná žena pěkná a přitažlivá, stejně tak muž. Hrají zde tedy roli i jiné faktory než jen perfektní postava. Zaměříme se pouze na oblast zdraví, protože tloušťka a zdraví nejsou vůbec kamarádi.
Dále uvedené informace si nekladou za cíl někoho se dotknout, nýbrž jen informovat a ukázat některé důvody, jež u mnoha lidí k tloušťce vedou.
Dělal jsem průzkum mezi svými pacienty s nadváhou, abych zjistil, které faktory u nich nadváhu způsobují. Tito lidé ke mně chodili na korekci páteře, kloubů apod. Kromě problémů s pohybovým aparátem měli nějaký ten kilogram navíc. Ve chvíli, kdy se jejich zdravotní stav díky terapiím zlepšoval, začala se jim také formovat postava a hubli. Toto byl však vedlejší účinek léčby, nikoliv cíl.
Nástrahy těhotenství a kojení
Zjistil jsem, že ve většině případů mají tlustí lidé partnera či partnerku. Než se s ním/ní seznámili, vypadali zpravidla jinak. Poté, co se vdaly a oženili, dost časem přibrali na váze.
Mezi hlavní faktory ztloustnutí patřilo u žen období těhotenství. V některých případech zapnulo genetickou náchylnost k tloušťce (to znamená, že vždy někdo z rodiny až do třetího pokolení zpět byl tlustý).
Většina žen dlouho kojí, protože si přečetly, že kojit co nejdéle je správné. Jestliže se jim však netvoří dostatek mléka, jedí ve velkém množství kalorická jídla. Cenou za více mléka pro miminko bývá ale většinou tloušťka maminky.
Pacienti – manželé těchto obézních žen říkají, že přestávají vidět svou ženu jako sexuální partnerku. Takovou holku si přece nebrali! Jsou zklamaní, protože si vybrali štíhlou dívku v minisukni, a teď mají doma zápasnici sumó. Zachránit vztah pak dokáže pouze „sebeoběť“. Muži mají své „náhle“ ztloustlé ženy rádi, ale vidí je již jinak – jako „mamču“. Je třeba zdůraznit, že tito muži vypadají většinou velmi dobře.
Trávící sexuální vztah
Náš mozek je zkonstruován tak, že když mu něco chybí, dokáže si vytvořit vhodnou náhražku. V našem případě u tlusté ženy bývá náhražkou jídlo za sexuální vztah. Proces jedení a polykání je prožíván jako sex – „trávící sex“ – sex s trávicími orgány. Místo pohlavních orgánů se spouští trávicí orgány. Když se tento mechanismus u žen spustí, je těžké jej ovládnout. Dosáhnout sexuálního uspokojení je dřina, ale dostat kus housky se šunkou do úst není vůbec problém.
Aby žena zvládla svůj přejídací návyk, musí mít dobrého partnera, který ji pochopí a bude se jí snažit pomoci. Je nutné, aby byl, nezávisle na fyzickém vzhledu, mezi partnery obnoven či vytvořen blízký kontakt, kvalitní sexuální vztah, kterému by žena dala přednost před houskou se šunkou či čokoládovou tyčinkou. A takový vztah musí být dlouhodobý. Nejde o to, že se muž na chvíli „přemůže“ a za měsíc se vše vrátí do starých kolejí.
Hormony
Další skupinou jsou ženy a muži, kteří říkají, že sexuální vztah s partnerem je v pořádku, ale přesto jsou tlustí. Tito lidé bývají nemocní hormonálně. Zhubnout lze pouze vítězstvím nad sebou. Takovou disciplínu snad ani není možné vydržet, proto se v mnoha případech zase vracejí k jídlu.
Jídlo lékem proti strachu
Jsou tací, kteří když nejedí, tak se bojí. Vědí, že zahánět strach jídlem je nesmysl, ale nedokážou s tím nic udělat. Stále musí něco žvýkat. Jídlo je pro ně reálná záležitost a drží je v přítomnosti. Když nejedí, jsou mimo realitu. Jedná se v podstatě o maniodepresi (tj. závažný psychický stav, kdy dochází ke střídavým změnám nálad od vitality k apatii až hlubokým depresivním stavům). Když tito lidé jedí, je pro ně život krásný a bezproblémový. Stejně tak se dá jídlem dobře zahnat smutek, stres, nervozita či jiné negativní stavy. Naopak při pocitech štěstí a radosti jídla tolik nepotřebujeme.
Ve zdravém těle zdravý duch
Jak naznačuje latinské přísloví: „Mens sana in corpore sano“ – „Ve zdravém těle zdravý duch“ – existuje vliv ducha na tělo a opačně. Je-li tělo nemocné, trápí se zároveň duch, a je-li nemocný duch, trpí tělo. V našem případě chce duch jíst a tělo trpí následky přejídání. Takové tělo dřív nebo později onemocní a trápí se, stejně tak trpí i duch. Člověk je v nepohodě a tento stav potřebuje určitým způsobem ventilovat. Záleží hodně na vyspělosti ducha, jak se v takovém případě projeví. Mnozí lidé jsou proto v dnešní době agresivní. Oni vědí, že jsou agresivní, ale neumí si pomoci. Stav, kdy jejich tělo trápí ducha (či obráceně) nedokážou řešit lépe než tím, že jsou agresivní vůči druhým.
Hubnoucí terapie
Jak již bylo mnohokrát řečeno, zaměřuji se na korekci a léčbu pohybového aparátu. Obezita tento proces velmi ztěžuje a prodlužuje dobu léčby. Proto pacientům vysvětluji, že je dobré zhubnout. Bývá nutné, aby upravili jídelníček a pravidelně jedli jen to, co jim doporučím. Ještě před první návštěvou přestaňte s konzumací všech mléčných výrobků. (Toto doporučení dávám všem svým pacientům.) Kromě úpravy jídelníčku a pomoci při nalezení psychické příčiny tloušťky podporuji proces hubnutí speciální terapií. Využívám k tomu patentovaný přístroj na neinvazivní (tj. bez injekcí, řezů a jiných chirurgických zákroků) hemodialýzu. Hemodialýza je – krátce řečeno podle klasické medicíny – procedura, která umožňuje čistit a filtrovat krev. Organismus se tak zbaví močoviny, toxických látek, nadbytečné soli a vody. Tento zákrok potřebují lidé, jimž selhaly ledviny.
A dále provádím celkovou lymfodrenáž. Tímto způsobem se dobře uvolní lymfa, aktivuje se funkce ledvin a střev. Laicky řečeno se toto uvolnění projeví například očistným průjmem či častým chozením na malou stranu. Dotyčný se tak krásně očistí od toxinů a začne hubnout v oblasti boků, zadku, břicha, stehen, lýtek, bočních stran těla, na rukou a v obličeji. Terapie nemá žádný vliv na zmenšení prsou (ta zůstanou stále stejně velká).
Protože je člověk odvodněný, má často žízeň. Někomu, kdo dříve málo pil, připadá takový stav nezvyklý a může si myslet, že se jedná o příznak cukrovky, ale není to tak. Tělo potřebuje propláchnout. Pak teprve začínají správně fungovat trávicí orgány, přestávají být potíže se střevy, ledvinami, močovým měchýřem, u žen s vnitřními pohlavními orgány. Mírní se onemocnění jater, slinivky a dalších vnitřních orgánů. Příjemným vedlejším účinkem přístrojové lymfodrenáže a hemodialýzy je rovnání nohou. Máte-li nohy do písmene O nebo X a zároveň splňujete určité podmínky, o kterých se více dozvíte v příštím čísle, je možné mít v jakémkoli věku krásné rovné nohy bez řezů a bolesti.
Terapie má též pozitivní vliv při skolióze, hrudní kyfóze (tzn. záda jsou kulatější, než je běžné) a bolestech zad. Prospívá lidem s artrózou páteře, kyčelních kloubů, kolen a kotníků. Pomáhá též při chronické blokaci žeber. Navíc si organismus při terapii vytváří více endorfinů neboli hormonů štěstí a dobré nálady. Pacient se tak stává novým člověkem.
autor: Ing. Petra Forejtová
Poradna Vjačeslava Kirjuchina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 07/2010
Lepek neboli gluten patří mezi další důležité „zpomalovače“ uzdravovacího procesu u pacientů s nemocemi pohybového aparátu. Již jsme psali o mléčné bílkovině – kaseinu, infekcích, stresu, chudokrevnosti a dalších zdraví nebezpečných zatěžovačích organismu. O lepku se dnes všeobecně hodně mluví, má kromě jiného značný vliv na toxicitu organismu. Jinými slovy, je to jed, který dobrovolně jíme prostřednictvím pečiva, sušenek, těstovin a dalších moučných jídel.
Jedná se o průhlednou lepkavou, mazlavou hmotu s negativním vlivem na kvalitu krve a lymfy. Působením lepku krev a lymfa houstne, což se v jejich struktuře projevuje patologickými změnami. Tělní metabolismus považuje totiž lepek za cizorodé těleso. Přitom jeho vliv na zdraví není tak starou záležitostí – souvisí se zavedením hybridizace obilovin (tyto obiloviny mají změněné genetické a biologické vlastnosti, aby byly komerčně atraktivnější) a s genetickým inženýrstvím. Před započetím hybridizace (před první světovou válkou) měl glutenový protein jiné vlastnosti, než má dnes.
Střevo je základ zdraví
Střeva zdravého člověka mají dostatečnou výstelku a příznivou bakteriální flóru, mnoho glutenových částic se proto přirozeně vyloučí stolicí. U lidí s alergií na gluten je již tento proces značně narušen. Propustnost tenkého střeva je kvůli působení lepku mnohem větší, než by měla optimálně být. Místo toho, aby nežádoucí látky byly odváděny stolicí, dostávají se do těla – kloubů, vazů a vnitřních orgánů. Působení lepku narušuje všechny trávicí procesy. Tento fakt má hluboký dopad na zdraví každého člověka, ale ve zvýšené míře na děti. Lidské tělo se glutenovým částicím brání zvýšenou tvorbou bílých krvinek – leukocytů. Ty však mají obdobnou strukturu jako lepek. Produkují hustou hlenovitou látku, kterou obalí pozřené jídlo, aby gluten nemohl již tělu dále škodit. Výsledkem je ale příliš mnoho téměř nestravitelné hmoty v tenkém střevě. Je-li tenké střevo plné hmoty, kterou produkují bílé krvinky, dobré střevní bakterie v takovém střevním prostředí dlouho nepřežijí a imunita tenkého střeva je v tu chvíli oslabena – stává se vhodnou půdou pro kvasinky a jiné patogeny. Tyto cizopasníci ničí zbývající, pro organismus užitečné bakterie. Střevo nemá dostatečný „pohon“ pro svou práci, dochází k poruchám trávení a organismus ze stravy nezíská všechnu potřebnou výživu pro svoji optimální funkci. Prvním krokem k nápravě je vyčištění střeva změnou jídelníčku, případně jinou efektivní a bezpečnou technikou, a přechod na konzumaci především bezlepkových potravin a mléčných výrobků (byla prokázána úzká souvislost mezi nesnášenlivostí glutenu a kravským mlékem).
Varovné signály
Lepek se ukládá v tkáni Achillovy šlachy, kotníků, kolen – časem se dostavují bolesti a neléčený stav může vyvolat artritidu či artrózu; v lymfatickém a tukovém systému břicha – zhoršuje se stav celulitidy, objevují se bolesti v trávicím traktu, poruchy trávení, pocity stálé únavy, pálení očí. Lepkem je ovlivněna také zóna páteře a lidé s alergií na lepek mívají bolesti jak v páteři, tak v kloubech. Kromě negativního působení na pohybový aparát a stavbu těla má tato látka vliv na vznik dalších degenerativních chorob. Byly prokázány souvislosti mezi působením lepku a nervovými chorobami, jako je roztroušená skleróza či schizofrenie. Ve všeobecném podvědomí je již známá informace, že glutaman sodný, který je derivátem glutenu, má vliv na funkci mozku a duševní poruchy (zvláště pak u dětí). Má se za to, že lepek může vyvolat šedý zákal. Lékařská obec se rozchází v názorech, jestli je toto onemocnění virového, či metabolického původu. V každém případě ale lepek urychluje degeneraci oka.
Pohybový aparát
Je-li mému pacientovi diagnostikována citlivost nebo alergie na lepek a začne-li praktikovat bezlepkovou dietu, výrazně tak napomůže efektu terapií pohybového aparátu. Navíc vedlejší účinek terapií bývá velmi příjemný. Například mizí otoky postižených míst, upravuje se teplota končetin, lepší se prokrvování těla. Pacienti si všímají také změny tvaru nohou a jsou s ním více spokojeni než dříve. Po nějaké době od započetí terapie se může objevit štípavá bolest, svědění a píchání v kotnících, v břiše, od loktů či zápěstí až ke konečkům prstů apod. Tyto pocity jsou signálem, že organismus začíná lepek odbourávat. Doba trvání štípání se odvíjí od intenzity léčby. Čím jsou terapie intenzivnější, tím rychleji tyto stavy odeznívají.
Kde se lepek nachází?
V hybridizovaných obilovinách, jako je pšenice, žito, oves, ječmen a ještě některé druhy kukuřice a rýže. Nemocemi, které způsobuje lepek, tedy degenerativními změnami, jsou ohroženi lidé, u nichž hlavní složkou jídelníčku je chléb, rohlíky, sušenky, dorty, některé druhy těstovin, müsli a další moučné výrobky. Zdraví lidé samozřejmě omezené množství produktů z obilovin jíst mohou, protože jej zdravá střeva vyloučí. Je-li však moučných produktů nadbytek, zcela jistě se dříve či později vyskytnou charakteristické zdravotní problémy. Přesvědčte se sami o působení lepku na váš organismus. Eliminujte ze svého jídelníčku moučné výrobky – místo chleba si dejte zeleninovou polévku či místo knedlíků pohanku, a pak pozorujte, jak se cítíte.
autor: Ing. Petra Forejtová
Poradna Vjačeslava Kirjuchina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 04/2010
Podstatnou složkou zdraví a vitality je bezpochyby správné jídlo a pití. Špatné stravovací návyky mají značný vliv na zhoršování zdravotních problémů včetně pohybového aparátu. Přitom pro jeho zlepšení někdy stačí relativně málo.
Stěžujete-li si například na bolest zad a nemáte zároveň žlučníkové kameny, doporučuji vypít třikrát denně půl skleničky vylisované šťávy z červené řepy, petržele, mrkve a celeru. Tato kúra pomůže zneutralizovat zakyselený organismus. Stejně tak si můžete připravovat bylinkové čaje či užívat sodu s javorovým sirupem (postup jsme již popsali ve Sféře 4 a 5/2009).
Sušené ovoce v biokvalitě ano
Je zásadotvorné, obsahuje minerální látky, vitaminy a přírodní cukr. Doporučuji připravit si tuto směs z ovoce a vody: Potřebujete sušené meruňky nebo jablka nebo švestky. Dbejte na to, aby ovoce pocházelo z ekologického zemědělství, nebylo sušeno za pomoci síry a neobsahovalo konzervanty. Nasypte do půlky hrnce (záleží na vás, jak velkého – důležité je zachování poměru 50 % ovoce a 50 % vody) sušené ovoce a k okraji zalijte vařící vodou. Přiklopte hrnec pokličkou, obložte polštáři a nechte směs pracovat minimálně po dobu 12 hodin. Poté můžete začít jíst ovoce a pít z něj šťávu, množství závisí na chuti. Jezte je pravidelně každý den, minimálně dva týdny. Můžete si připravovat stále nové dávky, a ovoce střídat. Tento recept pomáhá čistit krev, proto je také vhodný pro lidi se začínající rakovinou lymfatického systému včetně rakoviny prsu. Můžete jej využít i při jarních půstech, kdy 2 až 3 dny jíte jen směs vody a ovoce. Protože obsahuje hodně přírodního vápníku, doporučuji pravidelnou konzumaci lidem s osteoporózou, pro zpevnění kostry a dobrý růst vlasů a nehtů.
Ořechy a semena ano, ale jen v malém množství!
Pro přirozené doplnění vápníku doporučuji pravidelně jíst ořechy. Každý den snězte hrstku slunečnicových semínek. Lépe je koupit semínka ve slupce a doma si je vyloupat. Taková slunečnicová semínka prodávají v ruských obchodech. Nebo snězte každý den dva vlašské ořechy či tři lískové oříšky (opět kupujte ve skořápce). Můžete jíst i jiné ořechy, ale jen v malém množství. V tomto případě méně znamená více. Dva až tři ořechy denně postačí pro doplnění vápníku, ale větší množství by mohlo být v dlouhodobém užívání nebezpečné. Proč? Ořechy obsahují látku, která při předávkování vyvolává lupénku, zatěžují ledviny a obsahují hodně tuku. Časem by vám úplně přestaly chutnat.
Mléko a mléčné výrobky rozhodně ne!
Obsahují mléčnou bílkovinu kasein. Tato látka je pro organismus prakticky nestravitelná, protože nemá potřebné enzymy pro její trávení. A tak se jí jen pomalu zbavuje cestou imunitních reakcí. Kasein je vlastně taková umělá hmota. Dříve se z něj vyráběly knoflíky. Usazuje se v těle, především ve svalech. Vyvolává bolesti páteře a kloubů. Kasein má také značný vliv na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. Cholesterol je, laicky řečeno, hmota, která se usadí na vnitřní straně cév a vytvoří tlustý film. Dochází pak ke zhoršené průchodnosti krve cévami, a tím ke špatnému prokrvování. Na téma ucpávání centrálních tepen v oblasti krční páteře byl v Charkově proveden zajímavý výzkum. Aby se přesně zjistilo, co je příčinou ucpávání těchto cév, provedli vědci řezy příslušných tepen. V 99 % případů se našly na vnitřních stranách tepen nárůsty podobné hadrům. Jednalo se o cholesterolový povlak. Bylo dokázáno, že lidé po 40. roce věku mívají omezenou průchodnost těchto cév. Jsem přesvědčen, že podstatný vliv má právě konzumace mléka a mléčných výrobků. Při jejich úplném vysazení se začne tělo přirozeně regenerovat. Mým pacientům, kteří trpí vysokým cholesterolem a vysadili mléčné výrobky, se do dvou měsíců začaly hodnoty upravovat k optimu. Důkazem jsou výsledky laboratorních testů, jež si nechali zhotovit před začátkem „nemléčné kúry“ a pak znovu po několika měsících.
Voda s bublinkami ano i ne
Je zdravá, či nezdravá? Záleží na úhlu pohledu. Když trpíte artrózou, perlivé minerálky vám prospějí. Udělejte si 14denní kúru a pijte vodu s bublinkami. Tělo se odvápní, uvolní, a začnete se cítit lépe. Poté si udělejte 14denní vápníkovou kúru. Byla-li vám diagnostikována skolióza, osteoporóza, zkrátka nemoci, u kterých dochází k odvápňování kostí, sodovkám a minerálkám se vyhýbejte. Podpořili byste tak jen svoji nemoc. Doporučuji udělat si 14denní kúru z některého zde uvedených tipů.
Ořechy s ovocem a javorovým sirupem: Rozemelte ořechy, sušené ovoce, trochu zalijte javorovým sirupem či medem. Připravujte z produktů v biokvalitě. Každé ráno snězte jednu čajovou lžičku této směsi.
Vitamin C a vápník: Na přípravu potřebujete 2 až 3 citrony, bílé skořápky z 10 uvařených vajíček. Vymačkejte šťávu z citronů a nasypte do ní skořápky. Směs rozmixujte a poté přeceďte. Odpad ze skořápek můžete vyhodit. Šťávu si přidávejte do čaje. Doporučuji 1 čajovou lžičku denně po dobu asi 14 dnů.
Vše musí být v rovnováze, a platí to i o vápníku a dalších minerálech. Dejte proto pozor, abyste se výše uvedenými recepty nepředávkovali. Organismus funguje na principu: méně znamená více. Přebytek vitaminů a minerálů způsobuje tělu v konečném výsledku větší problémy než malý nedostatek.
Vnímejte své tělo a řiďte se tím, co vám radí.
autor: Ing. Petra Forejtová
Poradna Vjačeslava Kirjuchina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 01/2010
Autor: MUDr. Lenka Hodková /
Autoimunitní onemocnění zjednodušeně znamenají útok imunitního systému proti vlastním tkáním a orgánům. Příčiny vzniku jsou komplexní, podrobně jsme je rozebírali v minulém čísle. Patří k nim zejména infekce viry, bakteriemi, parazity, hormonální podněty, stres, toxické zatížení organismu a další.
Autoimunitní onemocnění může postihnout jakoukoli tkáň nebo orgán. Dokonce jich může být postiženo několik najednou. Není ani výjimkou, že u dotyčného člověka se mohou vyskytnout dvě i více autoimunitních nemocí najednou.
Mezi nejznámější autoimunitní nemoci patří systémový lupus erytematodes (SLE), Sjögrenův syndrom, antifosfolipidový syndrom, revmatoidní artritida, dermatomyositida, systémová sklerodermie, vaskulitidy, Wegenerova granulomatóza, mikroskopická polyarteritida, polyarteritis nodosa, Henoch-Schönleinova purpura, Kawasakiho choroba, Hortonova arteritida, hypertyreóza, hypotyreóza, myasthenia gravis, perniciózní anémie, primární biliární cirhóza, autoimunitní hepatitida, autoimunitní diabetes, autoimunitní onemocnění kůže – pemphigus vulgaris, roztroušená skleróza, autoimunitní onemocnění krevního systému, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, uveitidy, celiakie, vitiligo, Bechtěrevova choroba a další. Pro mnohé z vás jsou to složité nicneříkající názvy, ale lidé, kteří těmito nemocemi trpí, je dobře znají.
Nyní si řekneme o těch, které jsou v populaci časté, s nimiž se můžeme setkat prakticky denně a které také můžeme ovlivnit preparáty Diochi. Patří k nim revmatoidní artritida, autoimunitní postižení štítné žlázy – nejčastěji hypotyreóza, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a další. Obecně ze svých zkušeností s alternativní medicínou mohu říci, že celá řada pacientů prakticky netuší, že například jejich kloubní potíže mohou být postiženy právě autoimunitním zánětem. Stejné je to i u celé řady hypotyreóz, tedy u snížené funkce štítné žlázy, která je v současné době velmi rozšířená, zejména u žen. Zatím se všechna onemocnění rutinně na autoimunitní onemocnění netestují, jen diagnostikujeme poruchu (ať už funkční, nebo anatomickou, nebo projevy nerovnováhy v laboratorních testech). Pozornost se věnuje diagnosticky závažným autoimunitním chorobám, jako je například systémový lupus erytematodes, sklerodermie, krevní onemocnění atd. Komplexně se jimi zabývá revmatologie a imunologie a pochopitelně obory, do jejichž kompetence spadá dané onemocnění – například neurologie a roztroušená skleróza, myasthenia gravis nebo amyotrofická laterální skleróza.
je onemocnění, které primárně postihuje klouby, a to zejména drobné klouby ruky. V kloubech probíhá autoimunitní zánět, při kterém dochází k destrukci chrupavky, postupně i k poškození kosti – odvápněním. Zpočátku se projevuje ztuhnutím kloubů hlavně po ránu. Postihuje více ženy, může se manifestovat i v období dětství a dospívání. U někoho je průběh mírný, u jiného člověka může být prudký, progresivní a postupně invalidizující. Často je přítomný genetický podklad. Je vázána na výskyt antigenu HLA-DR4 nebo DR1. Ze spuštění autoimunitních reakcí se obviňují viry – EBV, retroviry, parvoviry, také borrelie a další mikroorganismy, včetně parazitů. Dochází k tvorbě protilátek proti chrupavce nebo kolagenu, což není zatím úplně objasněno. U těchto pacientů je v laboratorních testech zvýšená sedimentace a takzvaný CRP – C reaktivní protein (ukazatel zánětu). Z protilátek je pak přítomen takzvaný revmatoidní faktor, dále antinukleární faktory a další protilátky. Kromě postižení kloubů mohou být přítomné také revmatické uzly v podkoží, záněty šlach, osteoporóza, dále postižení oka (duhovky, rohovky), anémie, postižení kůže, srdce, nervů, cév atd.
Z pohledu celostní medicíny dokážeme diagnostikovat vyvolávající příčinu (například mikrobiální zátěž, hormonální dysbalanci...), kterou můžeme detoxikací z těla odstranit. Autoimunitní proces se ovlivňuje velice obtížně, ale není to nemožné. Co můžeme však ovlivnit relativně dobře, jsou příznaky onemocnění. Můžeme přírodními preparáty odstranit zánětlivé pochody v kloubech, bolestivost, otok, můžeme také zlepšit tok energie v organismu, posílit podle čínské medicíny zejména ty orgány, které ovlivňují klouby a detoxikaci organismu, jako jsou játra a ledviny. Ze své praxe opět mohu uvést, že pacienti s autoimunitními poruchami trpí současně intolerancí lepku a kaseinu. Proto i dietní opatření může významně ovlivnit stav organismu a bolestivost. Poškozený kloub má také tendenci vychytávat toxiny nebo další mikrobiální infekce (včetně streptokoků, toxoplazmy, chlamydií a jiných). Má také sklon k hromadění kyseliny močové, jejíž krystalky způsobují omezení hybnosti a bolest, jež jsou závislé také na počasí. Ke zhoršení pak dochází vlhkem. Budeme-li se snažit ovlivnit klouby podle čínské medicíny, pak můžeme použít Diocel (kapky i krém), dále Detoxin (rovněž kapky i krém). Výborné zkušenosti ohledně zánětlivých procesů v kloubech mám s preparátem Gerocel kapsle někdy v kombinaci s Vista Clearem. Na bolesti kloubů, zlepšení hybnosti a odstranění bolesti také můžeme s výhodou využít akupunkturu i homeopatii, která však musí být na míru přesně podle příznaků dotyčného člověka.
Pro ilustraci závažného postižení organismu při autoimunitních chorobách se zmíním o nemoci zvané SLE – systémový lupus erytematodes. Toto onemocnění postihuje více orgánů, ženy jsou postiženy častěji než muži. Dříve se nemocem tohoto typu říkalo kolagenózy nebo nemoci pojiva, protože právě pojivovou tkáň postihovaly tyto nemoci nejvíce. Příčina byla neznámá, až lékařské výzkumy postupně ukázaly právě na tvorbu autoprotilátek, které ničí jednotlivé orgány, dokonce už na buněčné úrovni. V krvi se u SLE diagnostikují protilátky proti DNA (deoxyribonukleová kyselina – genetický materiál – jádro buňky). Výskyt je také vázán na HLA-DR3 antigen, tedy otázku dědičnosti.
Systémový lupus se projevuje na obličeji, kde se vytváří vyrážka od tváří přes nos ve tvaru motýlích křídel. Jinde na těle se mohou objevit červené skvrnky. Lidé s lupusem s kožními projevy jsou velice fotosenzitivní, světlo projevy značně zhoršuje. Také dochází často k vypadávání vlasů. Kromě jiného se může projevit i postižením kloubů, vřídky v ústech podobné aftům. Mnohdy se objeví horečka, která signalizuje zánět v organismu. Závažné je postižení ledvin, plic, mozku, krve. Na postižení ledvin (destrukce a zjizvení ledvinných klubíček – glomerulů) závisí prognóza pacientů s lupusem. U SLE je velmi častá anémie (chudokrevnost) a leukopenie (snížení počtu bílých krvinek). K dalším příznakům patří bolest kloubů, zánětlivé zduření, prosáknutí, bolestivost. Nevznikají ale deformace jako u revmatoidní artritidy. U pacientů s lupusem bývá také postižení centrálního nervového systému, které se může projevit bolestmi hlavy, někdy dokonce epileptickými záchvaty. Často je také ovlivněna psychika, někdy se dokonce může manifestovat jako psychiatrické onemocnění. Pokud lupus postihne plíce, pacient trpí dušností, kašlem. Na dalších místech v těle pak vznikají zánětlivé výpotky a otoky.
Onemocnění probíhá ve vlnách. Má akutní vzplanutí i období klidu. Mnohdy se na něj hned při prvním kontaktu s nemocným nemyslí. Proto bychom měli mít na paměti vyšetřit protilátky a zánětlivé markery, zejména u žen s bolestmi kloubů, vyrážkou, teplotami. Pro pozitivitu SLE musíme mít alespoň postižení čtyř z jedenácti možných systémů. Lupus se také může manifestovat během těhotenství nebo po porodu, kdy dochází ke změně hladin hormonů.
Léčba SLE spočívá v podání antimalarik (léky původně určené pro léčbu malárie způsobené parazitem Plasmodium malariae a přenášené komárem rodu Anopheles). Pochopitelně jako u jiných autoimunitních chorob je možné využít nesteroidní antirevmatika, kortikoidy, imunosupresiva, intravenózní imunoglobuliny a jiné. Někteří lékaři se nebrání ani spolupráci s alternativní medicínou. Do popředí pak staví akupunkturu a homeopatii. Akupunktura dokáže velmi výrazně ovlivnit bolesti, zejména u pohybového aparátu. Nikdy nedoporučuji vysazovat klasickou medikaci, dokud nedosáhneme ústupu příznaků a zlepšení stavu. Pak je na lékaři, aby postupně začal snižovat dávky. U autoimunitních chorob se nedoporučuje stimulovat imunitu (například betaglukany nebo echinaceou ), je to kontraproduktivní postup, kterým můžeme vyvolat zhoršení onemocnění. Z přírodních produktů volíme ty, které ovlivní postižené orgány a zlepší jejich funkce. U autoimunitních chorob, které jsou zrovna v období vzplanutí, budeme pro závažnost stavu používat klasickou léčbu, zejména imunosupresivní, která v daném okamžiku utlumí rozbouřený a vystimulovaný imunitní systém, jenž chrlí protilátky proti vlastním tkáním a orgánům. Přírodní medicína pak může zasáhnout v době remise, klidu, kdy můžeme detoxikovat jednotlivé orgány a tím zlepšit jejich funkci. Z preparátů Diochi můžeme využít Diocel k podpoře funkce ledvin. Dále pak můžeme užít Vista Clear, preparát, který detoxikuje ledviny, játra, klouby, oči a navíc ovlivňuje i cévy. Samotný Detoxin pak působí primárně na játra, která jsou zatížená právě užíváním chemických léků. Otázku plic můžeme řešit Baktevirem nebo Astofreshem. Pokud se nám podaří diagnostikovat mikrobiální zátěže, pak můžeme podle vytestovaných mikroorganismů využít Deviral, Sagradin, Dinavir. U Sagradinu lze využít i jeho analgetických účinků nebo účinku na snížení teploty. Dinavir funguje na zátěže borrelií, chlamydií, viry, Deviral je pak výborný protivirový preparát s prokázanými účinky na EB viry, Sagradin detoxikuje organismus od ložisek borrelie. Velmi vhodným preparátem je již zmiňovaný Gerocel kapsle, který díky enzymům působí na chronická zánětlivá ložiska v těle.
Autoimunitní nemoci v poslední době nabývají na významu. Jejich počet roste. Roste i rozmanitost příznaků. Mají ale společné to, že jejich vyléčení není jednoduché. Pro klasickou medicínu je jejich zvládnutí otázkou utlumení hyperreagujícího imunitního systému a odstraňování obtěžujících příznaků, zabránění progresi onemocnění. Alternativní medicína dokáže lépe zvládat detoxikaci, včetně odstranění infekčních ložisek a tím možných vyvolávajících činitelů. Dokáže posílit oslabené orgány a zlepšit jejich funkci. Je otázkou, zda dokonalá detoxikace a odstranění všech zátěží mikrobiálních, chemických, fyzikálních a dalších pak může zastavit autoimunitní reakce a uvést organismus do normálu.
Autoimunita je stav, kdy organismus napadá sám sebe, svoje tkáně a orgány. Jde o nepřiměřené, vystupňované reakce imunitního systému. Nemoci, které tímto způsobem vznikají, se nazývají autoimunitní. V současné době jejich počet narůstá a věda se usilovně snaží nalézt příčiny jejich vzniku i možnosti jejich ovlivnění.