Zima, chlad a voda

Zima, chlad a voda

K prvku voda přináleží ledviny, jejich partnerský orgán močový měchýř, kosti a dřeň, mozek, vlasy, uši, kolena. Strach, nedostatek vůle, záchvaty paniky, plachost, podezírání, deprese, potíže s učením, slabost. Předčasné stárnutí a senilita, impotence, sterilita, opožděný růst, tmavé kruhy nebo váčky pod očima, touha po slaných jídlech či jejich odmítání, matné vlasy s roztřepenými konečky, vypadávání vlasů, předčasné šedivění nebo ztráta vlasů, otoky, bolesti ve spodní části zad, v kolenou, časté zívání, problémy s ušima, nedoslýchavost, časté močení, inkontinence nebo zástava močení, záněty močového měchýře. Trpíte-li zvýšeně těmito příznaky, měli byste věnovat více pozornosti svým ledvinám a močovému měchýři.

Podle tradiční čínské medicíny je mimořádně důležité pečovat o ledviny, orgán, ve kterém je uložena vrozená životně důležitá prenatální esence ťing považovaná za „kořen těla“, tj. za základní substanci, z níž se začíná formovat budoucí tělo po spojení esence muže a ženy. Nazývá se i vlastní esencí ledvin. Prenatální ťing vytváří naši konstituci, řídí náš vývoj, určuje délku života a vitalitu. Také se tvrdí, že ji lze jen těžko znovu naplnit, když je vyčerpaná. Předčasné stárnutí, nedostatek vnímavosti, nejasné chování, bolesti ve spodní části zad mohou upozorňovat na nedostatek této drahocenné esence, kterou potřebuje celé tělo se všemi svými orgány, aby prospívalo a přežilo. Dlouhotrvající práce nebo studium může ledviny oslabit a působit negativně i na slezinu. Ledviny jsou v úzkém vztahu se sexualitou. Přílišná sexuální aktivita, častá těhotenství mohou oslabit tělo a vyčerpat energii ledvin a v posledku vést ke snížení vitality.

Postnatální esence ťing je esencí orgánů cang-fu a vytváří se až po narození. Jejím zdrojem je potrava, ze které se činností žaludku a sleziny získává jemná esence, dopravuje se do ostatních orgánů, kde tvoří a doplňuje jejich esenci a šíří se po celém těle. Část se jí vrací do ledvin a stává se součástí jejich esence. Ledviny ji znovu vysílají k orgánům, a vytvářejí tak koloběh přijímání a vysílání esence ťing ledvinami, ze kterého je zřejmá podmíněnost mezi kvalitní činností vnitřních orgánů a kvalitou této životodárné látky. Zatímco prenatální esence je „kořenem těla“, postnatální esence je „zdrojem výživy těla“.

Prvek voda

Barvou prvku voda je modrá, modročerná až černá. Preferujete-li tyto barvy, nebo k nim naopak máte odpor, může se jednat o nerovnováhu prvku voda. Při této nerovnováze si člověk neustále stěžuje na maličkosti, vzdychá, hlásek má tenoučký, sotva slyšitelný, naříkavý. Cítí hluboký odpor k zimě, neustálým podupáváním se snaží zahřát a nosí obvykle o jeden svetr více než ostatní. Energií související s prvkem voda je chlad. Nízké teploty a vlhko mohou zhoršit příznaky, které k prvku voda patří, nebo je dokonce i vyvolat. Chlad proniká do organismu nohama a spodní částí zad. Proto je důležité teplé oblečení, především v oblasti beder. Šál uvázaný kolem pasu chrání „oheň ledvin“ a dodává tělu energii. V teple bychom měli mít také nohy, především chodidla. „Nohy v teple, nemoc v pekle.“

Pro energii chladu je typická ostrá silná bolest, tvrdost a plošnost. Dochází k různým zatvrdlinám, skleróze, otokům, cirhóze, tvorbě kaménků. Chlad kontroluje také kostní systém a dochází k úrazům a zlomeninám. Rovněž onemocnění ohrožující život (srdeční infarkt, mozková mrtvice) se projevují nadbytkem škodlivé energie chladu. Má-li pacient chladné celé tělo, je to projevem jin chladu ledvin, zatímco periodické pocity chladu signalizují jang chlad močového měchýře. Pronikne-li chlad do organismu, vyvolá horko. To se projevuje horečkou, zánětem močového měchýře či ledvin. Vnik chladu do těla usnadňuje nedostatek čchi nebo jangu. My tomu říkáme oslabená imunita. Čchi a teplo jsou obrana proti vnitřnímu chladu. Jejich vzniku napomáhá pohyb a výživa, přičemž nedostatek pohybu lze nahradit správnou výživou. Pokud však již trpíme nedostatkem čchi a jangu při jednostranné zchlazující výživě, nemůžeme jej odstranit pouze pohybem. Toho lze docílit jen neutrální a zahřívací stravou.

V zimním období je proto nanejvýš důležité jíst potraviny teplé a horké povahy – skopové maso, zázvor, pepř, cibuli, česnek, listovou zeleninu. Protože k prvku voda přináleží slaná chuť, je ideální potravou slaná teplá tekutina. Nezní to příliš lákavě, ale použijeme-li termín polévka, znamená to totéž. Melouny a vinné hrozny jsou dobrou prevencí močových kamenů, ale jsou chladivé, a proto je vhodné konzumovat je v létě.

Čínská dietetika doporučuje pro dobrou kondici ledvin také fazole, hrách, čočku, pohanku (zahřívá), proso (je zásadité), vepřové maso, šunku, ryby, datle, sušené ovoce, kořenovou zeleninu – hlavně celer, červenou řepu (pročišťuje ledviny, podílí se na tvorbě krve, obsahuje draslík, hořčík a vitamin A), brokolici, květák, kapustu, zelené fazole, neloupaný sezam (zostřuje vidění, posiluje kosti, vrací barvu šedivějícím vlasům), vlašské a lískové ořechy, hřebíček, skořici (povařením její kůry po dobu dvaceti minut lze připravit zahřívající čaj). Bylina rémanie (Rehmannia elata) má podle některých zdrojů schopnost posilovat esenci ťing. Omezit bychom rovněž měli alkohol, kávu, čaj, cukry, bílý chléb, sladkosti.

V zimním období nejsou namístě ani vyčerpávající tělesná cvičení. Vhodný je naopak přiměřený a dostatečný pohyb, jako jsou rychlé procházky, plavání, nezátěžová cvičení (strečink, tchaj-ťi a podobně), protože ty neodčerpávají, ale naopak doplňují životní energii. A teď to nejlepší: v zimě prospívá orgánům prvku voda, když si ráno, jak vám to jen okolnosti dovolí, poležíte pěkně dlouho v posteli.

Pitný režim?

Neustále nám bývá vnucováno, že je nutné denně vypít minimálně dva, někdy až tři litry tekutin. V poslední době se začínají ozývat hlasy, že ani odborníci na hydrataci netuší, jak tento názor vznikl. Tak jsou lidé pod neustálým tlakem pít, i když nemají žízeň, protože je to prý zdravé. Člověk pít musí, ale potřeba tekutin je individuální. Pokud jídelníček obsahuje převážně maso, uzeniny, hranolky, snadno dva až tři litry vypijeme, protože máme žízeň. Kdo jí převážně zeleninu, ovoce, vystačí si s několika šálky bylinného čaje. Kdo má slabou a vlhkou slezinu, nepotřebuje téměř vůbec pít. Nepřítomností žízně se tělo brání přísunu tekutin, protože je oslabená jeho schopnost přeměnit je ve vlastní šťávy, a přílišnému zatížení těla tekutinami. Při nedostatečnosti jin či krve bývá chuť k pití také oslabena. Člověk sice žízeň má a tělu tekutiny chybí, ale tento stav přehlíží. V tomto případě se doporučuje popíjet celý den po malých doušcích horký nápoj, který si lze připravit do termosky. Šťavnaté nebo krátce povařené ovoce a kompoty také dodají tělu nejenom tekutiny, ale i živiny, které organismus snadno zpracuje. Domněnka, že přebytečné tekutiny tělo vyloučí, aniž by se zatížilo, je mylná. Nadměrné pití přetěžuje ledviny, které musí vše, co vypijeme, přefiltrovat a vyloučit. Tělo je navíc zatíženo velkou dávkou minerálů. Dlouhodobá a nadměrná konzumace chlazených nápojů oslabuje jang ledvin a může způsobit inkontinenci i u mladých lidí.

Solit, či nesolit?

Ledviny sice vyžadují sůl, avšak její přemíra škodí. Vysušuje a vyztužuje tělo i ducha. Lidé, kteří příliš solí, potřebují jako protiváhu něco sladkého. Vysušená jin ledvin se přes vyživovací cyklus projeví na játrech a žlučníku, dochází k vnitřnímu napětí a podrážděnosti. Sladké uvolňuje, proto mnozí lidé střídají oba extrémy. Z termického hlediska je sůl studená, ale svým vysušujícím účinkem způsobuje nedostatek jin, a tím horko v ledvinách, játrech i žlučníku a přes kontrolní cyklus i v oblasti srdce.

Jinou zajímavou kombinací je slané a alkohol. Tekutiny obsažené v alkoholu nejprve doplní ty, které byly odvedeny slaným. S tekutinami se vylučuje i přebytečná sůl. Avšak alkohol má i v malém množství vysušující účinky. Navíc uvolňuje emoční napětí tak, že je člověk sentimentální a emoce musí být opět stabilizovány pomocí soli. Jak z tohoto bludného kruhu ven? Nejprve musíme omezit příjem soli, pak lépe překonáme silnou touhu po sladkostech a po alkoholu.

Emocí prvku voda je strach

Proto jeho silné nebo dlouhodobé působení poškozuje ledviny, a naopak zase platí, že nedostatečnost ledvin je příčinou bojácnosti. Strach vyvolává přesun čchi směrem dolů, což vede k neudržení moči nebo stolice, způsobuje slabost dolních končetin, srdeční arytmie. Úzkostlivost při slabém jangu ledvin má základ v celkové oslabenosti a vyčerpanosti. Člověk je zbabělý, zodpovědnost přenáší na druhé. Posílit vlastní imunitu a jang ledvin můžeme tím, že se díváme věcem do očí, zatneme zuby a pokusíme se pomáhat a bojovat – získat, ztratit či najít kompromis. Když zjistíme, že protějšek má lepší argumenty nebo větší moc, můžeme ustoupit, aniž bychom ztratili tvář, a mít dobrý pocit, že jsme se alespoň o něco pokusili.

Vyvolávat ale konflikty jen proto, abychom dokázali, že jsme lepší, znamená, že cítíme, že nejsme rovnocenní. Moudré čínské pořekadlo praví, že „vyhraje ten, kdo nebojuje“. Jiná forma strachu má základy v hněvu. Negativní síla, kterou jsme vyslali do okolí, se vrací, a my pociťujeme stav nejistoty, ohrožení a potřeby ochrany před celým světem. Tak se může vyvinout nedůvěřivost již v útlém věku. K překonání tohoto strachu je nezbytné odložit nepřátelský postoj. K tomu je dobré pochopit, že existuje řada různých pohledů na věc, nejen ten náš. Žádné city bychom neměli brát příliš vážně. Je to opravdu okolí, nebo naše nitro, co způsobuje pocit, že je nám ublíženo? „Pozorovatel, pozorování a pozorované jedno jest.“ Zapšklý člověk vidí kolem sebe jen samou špatnost, vlídný jen věci příjemné. Kdo zkoumá pozitivní stránky, vidí kolem sebe samé přátele, koho zajímají jen chyby, nedůvěřuje nikomu. Jde tedy o to, porozumět tomu, jak škodlivá emoce vzniká a jak odchází – tím nad námi ztratí veškerou moc. Sebekázeň a odvaha pěstované v rozumné míře posilují ledviny; přílišná odvaha ale ohrožuje život a bojácnost zase činí život nudným.

Zima je čas velké jin, kdy všechen pohyb směřuje dolů a dovnitř. Vesmírem vládne tma a chlad. Je to doba určená k hromadění energie, což je stejně důležité jako správná výživa, klid a teplo. Je to čas upevňování a zastavení se. Můžeme přemýšlet o uplynulém roce a posoudit, čeho jsme dosáhli a co jsme se naučili. Večer života představuje moudrého člověka vyznačujícího se skromností, protože už poznal pomíjivost všech věcí.

autor: Ivana Karpenková

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 01/2011